Domácí vězení se začalo udělovat jako mírnější forma trestu a maximální doba jeho trvání je v takovém případě 2 roky. Týká se jednak přečinů, což jsou trestné činy z nedbalosti, dále pak úmyslných trestných činů, u kterých standardní doba odnětí svobody nepřesahuje 5 let. Před zahájením domácího vězení má člověk právo zařídit si všechny rodinné a sociální náležitosti. Domácí vězení může být i možnost, jak se dostat předčasně z vězení, protože si člověk zbytek trestu odpyká doma. Toho lze ovšem docílit pouze u osob, které se zaprvé dopustily tzv. přečinu (viz výše), zadruhé již strávily alespoň polovinu trestu ve vězení a zatřetí vykazují známky polepšení se. V tomto případě však může domácí vězení trvat i déle než 2 roky. Trest domácího vězení člověk vykonává na svobodě, ale musí se vyskytovat v konkrétních časech v místě bydliště, které určí soud. Opustit bydliště lze pouze kvůli výkonu zaměstnání či návštěvě lékaře. Pro člověka se tak jeho vlastní domov stává vězením, protože nemůže jít, kdy a kam se mu zachce. Soud však musí zohlednit individuální faktory jako čas na péči o děti (např. vyzvedávání ze školky), o domácnost (např. nákupy) a další. V případě, že je pachatel věřící, měl by mít nárok i na návštěvu bohoslužeb v kostele apod. Člověk během domácího vězení sice netráví čas v opravdovém vězení, i na svobodě však na něj čeká celá řada omezení. Výhodou je, že může zůstat se svými blízkými a chodit do práce, takže není vytržen ze společnosti jako v případě odnětí svobody a pobytu ve vězení. Pachatel musí po celou dobu domácího vězení plně spolupracovat s úředníky a informovat je o jakýchkoliv změnách (návštěva lékaře, pracovní neschopnost, změna zaměstnání) a o svých osobních poměrech, jako jsou bydliště či sociální situace. Soud mu může uložit také zaplacení nákladů spojených s trestem (50 Kč na den). Na vykonávání trestu dohlíží nehlášené kontroly úředníků, kteří ověřují, zda se pachatel v konkrétních časech vyskytuje na místě, které mu soud určil. Čím dál více se však začínají využívat také elektronické náramky, které má člověk připnuté na těle, jenž monitorují jeho pohyb i místo výskytu. Pokud si člověk náramek sundá, hned je o tom informována centrála a za dotyčným se vypraví zásahová jednotka. Pokud pachatel opakovaně nedodrží stanovené podmínky, skončí ve vězení. Nutno dodat, že soudy v České republice udělují trest domácího vězení čím dál méně. Jednak je velice náročné kontrolovat, zda pachatel skutečně řádně vykonává uložený trest, zároveň je správné stanovení výkonu trestu komplikované kvůli vysoké individualitě jednotlivých případů, jak bylo zmíněno výše (péče o děti, dojíždění do práce, nákupy apod.) Kdybyste se tak chtěli zeptat na nějaké konkrétní případy, neváhejte nás kontaktovat.
